Cholesterol - zákeřný zabiják?

Cholesterol - zákeřný zabiják?

Je cholesterol opravdu „strašákem moderní doby"? Možná jste již i vy narazili na články, které upozorňují veřejnost na fakt, že se jedná o mýtus, který náramně vyhovuje výrobcům léků. Podívejme se blíže cholesterolu „na zoubek“.

Myslím,

že prakticky každý z vás se již setkal se „strašákem moderní doby“, který lékaři nazývají cholesterol. Aby vás zachránili, doporučují vám sledovat pravidelně hladinu celkového cholesterolu, případně i jeho další „příbuzné“ včetně tukových látek, zvaných „triacylglyceroly“ (TAG). Předpokládám, že díky internetu mnozí z vás již „narazili“ na články či dokonce videa, která upozorňují veřejnost na fakt, že se jedná o mýtus, který náramně vyhovuje výrobcům léků. Podívejme se blíže cholesterolu „na zoubek“. Cholesterol je látka steroidního charakteru, kterou organismus potřebuje pro tvorbu hormonů a vitaminu D. Organismu je tudíž chytře vybaven mechanismem, který slouží ke tvorbě cholesterolu. Je tomu tak proto, že je to látka, která pomáhá tělu zpracovávat tuky a současně je nesmírně důležitá pro tvorbu buněčných membrán (nejvíce v mozkových buňkách). Kromě cholesterolu, který si vytváříme sami, jej přijímáme v podobě některých potravin. Cholesterol se v organismu váže na bílkoviny (proteiny – přesněji apo-proteiny), a vytváří s nimi komplexy, zvané lipoproteiny. Existují tři hlavní třídy lipoproteinů podle jejich „hustoty“:

  • vysokodenzitní lipoprotein (též HDL) - jeho vysoký podíl je známkou dobré schopnosti vyloučit nadbytečný cholesterol z organismu

  • nízkodenzitní lipoprotein (též LDL) je odpovědný za ukládání cholesterolu, a to hlavně v podobě VLDL

  • velmi nízkodezitní lipoprotein (též VLDL) obsahuje velmi mnoho TAG (triacylglycerolů) a minimum apoproteinů.

Nadbytek LDL a VLDL cholesterolu a TAG je podle současného tvrzení lékařské vědy významným rizikovým faktorem srdečně-cévních onemocnění. Stav, projevující se zvýšenou hladinou cholesterolu, se nazývá hyperlipidemie (přesněji hyperlipoproteinemie). Nejhorší variantou je tzv. vrozená (familární) hypercholesterolemie. Obecně lze rozlišit její dva základní dva typy:

  • primární (familiární - geneticky podmíněná)

  • sekundární (získaná - odstranitelná)

Proinflamační (prozánětlivý) stav

Hodnotí se podle hladiny CRP (C-reaktivní protein). CRP lze považovat za faktor citlivosti k ateroskleróze. Důkazem je již jen „mírně zvýšená hladina CRP“ což znamená hodnoty mezi 8-15. Hodnoty vyšší jsou asi důkazem existence zánětu bakteriálního původu (podobně jako zvýšená hodnota ASLO). CRP lze snížit zvýšenou fyzickou aktivitou a snížením příjmu cholesterolu.

Zdroj článku